Toto je můj sedmý pokus na uvaření mého oblíbeného amerického stylu NEIPA. Posledně se mi NEIPA zas tolik nepovedla a rozhodl jsem se udělat nějaké změny.
Recept zde: Grainfather.
NEIPA: recept
Co jsem změnil a jaký je rozdíl v receptu.
Původní recepty, které jsem vařil, najdete zde:
Co jsem změnil
- Nedával jsem laktózu.
- Voda pouze z naší studny (více železa).
- Mírně jsem upravil slady, ale více méně poměr zůstává stejný.
- Přidal jsem nový chmel Nectaron a nechal původní Nelson Sauvin.
- Vyměnil jsem kvasnice na belgické pro klášterní silná piva.
Použité chmely
- Magnum
- Cascade
- Sauvine
- Nectaron
Chmel Nectarine
Nabízí opravdu intenzivní aroma tropického ovoce – mučenka, ananas, grepfruit a broskve.
Naměřené hodnoty
- OG: 1050
- FG: 1010
- IBU: 48
- ABV: 5,2 %
Foto
Ochutnávky
- Nádherná vůně tropického ovoce, lehká a osvěžující chuť ovoce a hořkosti.
- Velmi pěkná zakalená barvu džusu – konečně!
- Trochu jsou cítit i belgické kvasnice, ale opravdu jen pro trénovaného degustátora (což nejsem, ale nějaká belgická piva už jsem pil a rozeznám to).
- Alkoholově to vyšlo nízko, ale na léto ideální.
- Neměnil bych skoro nic, chutná výborně.
- Když jsem dopíjel poslední lahev, tak jsem si tak říkal, že tohle je asi nejlepší pivo, co jsem zatím uvařil. To pivo chutnalo tak lahodně a pitelně, že jsem ho vypil skoro na jeden zátah 🙂
- Jasně, možná je to tím, že jsem v poslední době neměl žádná jiná vlastní piva, ale nějak si čím dál více uvědomuju, že je propastný rozdíl mezi komerčně nabízenými pivy a tím, co si člověk uvaří doma z kvalitních sladů a chmele. Pokud se vám tam náhodou nedostane nějaká infekce, tak je to to nejlepší pivo. A samozřejmě je to také o nějakém ladění pro vyváženou chuť, pěknou barvu a vůni. Ale zrovna na tomhle receptu je hezky vidět, jak se mi první várky skoro vůbec nepovedly a tahle poslední konečně připomíná ten styl, který jsem chtěl a ještě tomu dodává něco navíc.