Jak jsem si po dlouhé době opět uvařil svůj oblíbený finský styl farmářského piva v novém prostředí a s menší obměnou receptu.
Po skoro roce jsem se konečně odhodlal, že si po dlouhé pauze zase uvařím vlastní pivo. A proč mi to vlastně trvalo tak dlouho? Zhruba před rokem jsme se přestěhovali do Kutné Hory a potřeboval jsem si od všeho dát trochu pauzu, od stěhování a od všech těch poměrně náročných změn.
Zároveň jsem také v KH objevil pivotéku s velkým výběrem velmi chutných piv a nebyl tedy ani moc důvod vařit vlastní. Protože co si budeme povídat, tak mým původním hlavním důvodem vaření piv, byla právě absence nějaké dobrého pivovaru či pivotéky v blízkém okolí.
Nicméně, tato pivotéka, bohužel k mému zklamání zhruba po roce zkrachovala a provozní pivotéky (zdravím Miloše) zmizel jak pára nad hrncem a my jsme tak přišli o zdroj velmi chutných a zajímavých piv. Marně jsme pak hledali náhradu po celé Kutné Hoře.
Snad jediným takovým světýlkem na konci tunelu byl objev Pitevny, ale o tom třeba příště.
Recept Sahti – menší změny
Tím se tedy dostáváme k pokračování mého vaření v nových prostorech. Samozřejmě zase vařím v dílně, tentokrát ale v mnohem lepším prostředí, kde máme i omyvatelnou podlahu a přívod vody 🙂
Přemýšlel jsem nad tím, který recept byl po tak dlouhé době uvařil a říkám si, že se vrátím ke svému druhému nejoblíbenějšímu a nejvíce zvláštnímu receptu a to je právě Sahti.
Musel jsem trochu improvizovat a na svých dlouhých procházkách po okolí si najít strom Jalovce. Musím říct, že je celkem škoda, že tento strom moc nenajdete ve středočeském kraji ve volné přírodě a musíte tedy ukořistit na něčí zahradě. Samozřejmě jen opatrně a ze stromu, který přerůstá do ulice.
Pro několik větviček jsem vyrazil den předem v pozdním večeru a měl jsem tu smůlu, že zrovna byl na zahradě i majitel. Tak jsem zklamaně šlapal zpátky domů (po x km za městem) a už jsem ani nedoufal, když z ničeho nic se přede mnou vynořil strom jalovce na opuštěném pozemku a vyčuhující přímo do ulice.
Zdroj zvláštní hořkosti a nezaměnitelné vůně bychom tedy měli.

Co jsem změnil
- Tentokrát jsem dal méně karamelového žitného sladu, protože chci docílit spíše žluté zakalené barvy, než karamelové do červena
- Ubral jsem taky trochu pšeničného sladu, protože v létě nechci pivo tak silné
- Poslední změnou je přidání 500 g žitných a pšeničných vloček pro větší zakalenost

Recept
Recept najdete zde na Grainfather.
Jalovcovou vodu si dělám večer předem. Dám několik větviček přímo do varny s vodou, zahřeju na 60 a nechám lohouvat přes noc.
Druhý den jen ohřeju, vyndám větvičky a poté normálně přidávám slad. Zbytek jalovce pak dám ještě do ohřívače na vyslazovací vodu a nechám znovu louhovat. Zbytky větviček pak ještě naházím do rmutu během vyslazování. Díky tomu získám velmi výraznou chuť jalovce.
Poznámky z vaření
- Můj systém chlazení v nové dílně je náročnější, než ten, který jsem měl ve své dřevo dílně na zahradě a to je co říct, protože ten byl hodně improvizovaný. Nicméně, v nové dílně bohužel nemáme odpady a musím to řešit pomocí hadice a kýblů na vodu.
- Dal jsem tam poměrně více jalovce než posledně. Dal jsem ho to rmutovací vody i do vyslazovací. Zároveň jsem dal i chmel golding do rmutu i během stáčení do kvasné nádoby. Takže jsem celkem zvědav, jaká chuť převáží.
- Sladina je hodně karamelová po ochutnávce. Což je také docela překvapující i vzhledem k tomu, jak málo jsem dal karamelového sladu a není vůbec cítit jalovec.
- Dostal jsem se na poměrně nízkou počáteční OG – kolem 1050. Bude to zřejmě velmi slabé pivo, což ale nevadí a byl to i záměr, vzhledem k letnímu počasí venku.

První ochutnávky
- Během lahvování: Příjemně lehce nahořklé, trochu nasládlé. Krásná oranžová barva.
Po dokvašení
- Chuť mírně nakyslá jako správný kveik. Karamel není cítit skoro vůbec (taky jsem dával jen minimum karamel sladu). Lehká hořkost jalovce. Příjemná pivní limonáda, jen lehké perlení bez pěny, minimální říz.
- Celkově jsem spokojen a dopadlo to podlé mé představy. Chuť je méně karamelová, více jalovcová a nakyslá podle kveik kvasinek. Barva je spíše do oranžova a zakalená je pouze s nalitím kvasinek ze dna lahve. Co se týče alkoholu, tak to vyšlo na cca 5 %, takže něco jako dvanáctka.