V tomto díle seriálu domácí vaření piva jsem hodnotil první zkušenosti s novým vybavením a zároveň jsme měli možnost ochutnat i první výsledky uvařeného a zkvašeného piva.
Nejprve pár poznatků z prvního vaření.
Vaření s Grainfather G30
Začátek byl celkem snadný. Vše jsem smontoval a zkompletoval dle návodu na YouTube.
Hrnec jsem připravil na následující vaření v jiný den.
Více o vaření prvního piva v článku: Domácí vaření piva + recept: NEIPA.
Vaření piva
Začátek vaření byl jednoduchý.
Zapnul jsem aplikaci, nalil potřebné množství vody a dal vařit.
Poté, co bylo dosažené požadované teploty, tak jsem navážil a nasypal ingredience do hrnce.
Následně jsem vše promíchal vařečkou a přidal cedník, násadu na čerpadlo a spustil čerpání.
Po dosažení daného času mi aplikace oznámila, že je čas na sparging.
Vysunul jsem tedy koš, položil na úchytky a nechal odkapávat vodu. Následně jsem dolil potřebné množství vyslazovací vody.
Vše zatím proběhlo bez problémů a mohl jsem přejít k samotnému vaření (boiling).
Nejasnost ohledně aplikace
Zde hrnec poměrně rychle dosáhl teploty 99 °C (i díky předehřevu během vyslazování).
Dle aplikace jsem měl počkat na dosažení 100 °C a následně mělo dojít k oznámení pro přidání prvního chmele a odpočet času.
To se však nestalo a já jsem neúměrně dlouho čekal na dosažení dané teploty, zatímco voda se dál vařila.
Nakonec jsem se rozhodl, že krok v aplikaci přeskočím a rovnou přidám chmel. Což bylo dobře, neboť jinak bych čekal asi do vyvaření veškeré vody 🙂
Příště krok rovnou přeskočím.
U dalšího vaření se situace opakovala, tak jsem jednoduše krok přeskočil a přešel rovnou k přidání chmele a odpočtu času.
Když jsem dokončil chmelovar, tak jsem mohl ukončit vaření a přejít ke chlazení.
Pozor na výslednou teplotu
Zde jsem trochu nepodchytil, zda zjistím reálnou teplotu díky teploměru ve spodku hrnce Grainfather, nebo zda mám měřit odtékající tekutinu z čerpadla (informace se ohledně toho lišily).
Rozhodl jsem se, že vychlazení na 30 °C dle displeje bude stačit a během přečerpávání do fermentační nádoby mladina ještě zchladne.
To se však nestalo a já jsem poté musel velmi dlouho čekat na zchlazení a mezi tím jsem měl již připravené kvasnice (rehydratované a rozkvašené).
Příště tedy budu chladit minimálně na 22-24 °C, neboť k žádnému většímu zchlazení během přečerpávání nedošlo.
Při dalším vaření jsem již chladil na 23-24 °C a bylo to tak akorát. Zároveň jsem ještě chladil do cca 1/3 objemu během přečerpávání.
Funguje to tak, že studená voda chladí jen část mladiny, která proteče chladičem. Zbytek mladiny však zůstává ještě dlouho horký. Ideální je, když se vám povede odčerpat část zchlazené mladiny a zbytek přečerpat teplý. Výsledná teplota by měla být pokojová.
Fermentace
Uložení piva proběhlo bez problému a nadále jsem již jen sledoval kvasnou zátku a teplotu na teplotním regulátoru Inkbird.
Rozhodl jsem se, že nechci narušovat proces kvašení a nebudu tedy otevírat víko, abych nezanesl nějaké nežádoucí bakterie.
Čekal jsem 10 dní.
Ochutnávka prvního piva
Barva: Oranžovo-medovo-žlutá, připomínající zakalený jablečný juice
Chuť: Příjemně hořká (nevnucující se), ovocné tóny, grep a mandarinka
Vůně: Ovocné tóny, květiny
Závěr: Na první vaření velmi povedené pivo, které mi připomíná chutí nejvíce klasický red ale, barvou pak skutečně připomíná juice.
Více v samotném článku: Domácí výroba piva + recept: NEIPA.
Závěr
Celkově jsem spokojen s tím, jak se vybavení lehce používá a splnilo to přesně mé očekávání. I přes drobné obtíže, tak jsem nakonec celým procesem prošel celkem hladce.
Nemusím neustále hlídat časy, teploty a samotná aplikace mi umožňuje recepty rychle tvořit, kalkulovat a upravovat dle potřeby.
Myslím si, že nakonec není ale samotná lehkost daná pouze automatizovaným hrncem, ale spíše tím, jak si uzpůsobíte samotné prostředí na vaření.
Ačkoliv totiž výrobce i prodejce tvrdí, že se jedná o hrnec All-in-one, tak samotný komfort vaření u mě přišel teprve s tím, když jsem dokoupil všechny zbylé drobnosti (viz jak jsem vybíral vybavení) a především s profi vybavením jako je např. velký nerezový dřez, velkou digestoř, lednici pro kvašení i zrání a nerezový stůl.
Není to sice nutné pro uvaření piva, ale dost vám to zlepší podmínky vaření. Ono totiž jedna věc je uvařit mladinu a druhá věc je uklidit a umýt veškeré vybavení a následně vydezinfikovat 🙂
V dalším díle seriálu povím více o tom, jak jsem přemýšlel nad brandingem.
Díly seriálu:
- Domácí minipivovar: Důvody a motivace pro pořízení
- Domácí minipivovar: Jak jsem vybíral vybavení
- Domácí minipivovar: Zkušenosti z vaření a výsledek
- Domácí minipivovar: Jak jsem přemýšlel nad brandingem
- Domácí minipivovar: Jak dostat pivo mezi lidi
- Domácí minipivovar: Domácí pivovarnictví a Zákony
- Domácí minipivovar: Experimentování a upgrady